Irene a Ducati

Nedávno jsme Vám představili posilu našeho teamu a musím říci, že by byla škoda nepředstavit tuto sympatickou mladou ženu, která má cit pro ovládání motocyklu a spouště fotoaparátu.

Jak dlouho jezdíš a jak to s motorkami v tvém případě vůbec začalo?
Jednoho dne jsme se s manželem bavili o motorkách a shodli se v tom, že už od brzkého mládí se nám líbila myšlenka mít vlastní stroj a tak jsme si vzali ušetřené penízky a nastoupili do autoškoly. Koncem června roku 2007 se nám přidalo další významné písmenko v řidičáku a další černá Italka v garáží. V té době jsme už měli jednu černou Italku na 4 kolech. Jinak jsem před tím o tom pouze snila a v mým okolí nikdo žádnou motorku neměl a tak jsem neměla možnost se na ní ani svézt. Jsem ráda, že teď mám doma manžela, se kterým se navzájem podporujeme a zálibu k motorkám sdílíme společně.

Na jaké motorce jsi začínala?
Říká se, že na Ducati uděláš pouze jednu chybu, neodradilo nás to a tak jsme se rozhodli na začátek pro slabší Ducati Monster 600 Dark. Myslím si, že rozhodující chybu uděláš na každé motorce, nezáleží na značce.

Kdo je u vás v rodině větší motorkář ? Ty, nebo manžel?
Vztah k motorkám máme úplně stejný, ale vzhledem k tomu, že jsem byla těhotná a pak nějakou dobu se nevešla do moto oblečení, víc toho najezdil manžel. Přibližně rok jsem nejezdila a abych si Ducinu pořádně osedlala, absolvovala jsem kurz bezpečné jízdy, který mi toho hodně dal. No a pak už jsem jezdila, když byl čas a hlídání.

Momentálně jezdíš na Ducati, jak jsi s motorkou spokojená?
Duci je další člen naši rodiny a to mluví za vše. Slabší 600 byla ideální na začátek a všem ji vřele doporučují. Jezdíme často na ItalMoto a všimla jsem si, že hodně ženských jezdí pravě na 600! Bodejť ne – pohodlný posed, elegantní cafe-racer do města a živel na silnici!

Víme, že se zajímáš o motosport. Kdo je tvůj kůň, komu fandíš?
Je jasné, že fandím Ducati, ale Rossi je taky miláček! Díky bohu dilema je vyřešena a Rossi si osedlá příští sezonu Italku a pak už jen musím jet do Brna s pořádným teleobjektivem

Jakou trasu v okolí Plzně máš ráda a kolik kilometrů najedeš za rok?
Nejoblíbenější trasa je na jih: Starý Plzenec – Spálené Poříčí – Horaždovice – Volýně – Volary – Lipno a pak podél Vltavy krasné zatáčky do Č.Krumlova, tam obídek a domu!
Jinak toho sama moc nenajedu. Delší cesty raději jezdíme spolu nebo s kamarády a jelikož momentálně máme pouze jednu motorku, tak se nechám svézt a občas si i schrupnu.

Ráda fotíš a zejména motorky. Co nám k tomu můžeš říci?

Nejsem fotografka krajin nebo měst, i když v mém portfoliu určitě naleznete i tento druh fotek, ale nejvíc mně od samého začátku zajímalo focení pohybu, ať už jde o lidi, auta nebo motorky. K focení motorek jsem se dostala hlavně z toho důvodu, že jsou součásti mého života a jednou jsem se ocitla na okruhu a měla se rozhodnout jestli si vzít helmu nebo teleobjektiv. Zvolila jsem teleobjektiv a když jsem viděla výsledek tak jsem toho skoro nelitovala. Na okruh jsem se necítila a bála se, že se svým stylem jízdy tam spíše budu překážet. Říkáte si BLBOST!!! Ano je to tak, zjistila jsem jak to tam chodí a že takových jezdců jako já je tam víc a tak si na příště rezervují místečko v pomalé skupině, akorát nevím kdo za mně bude fotit.