HD V-Rod 10th Anniversary Edition

Člen naší redakční rady Pavel Vrba si půjčil v plzeňském zastoupení HD – Harley Davidson V-Rod 10th Anniversary Edition a seznámí nás s jeho pocity při jízdě na tomto motocyklu.

Odpoledne s americkým železem aneb Harley Davidson V-Rod 10th Anniversary Edition

Se svoji Kawasaki Z750S jsem maximálně spokojen. 110 koní s ní slušně cvičí a moje drahá žena ji má také ráda. Tolik, že je obtížné vyjet sám.
S postupujícím věkem můj pohled občas sklouzne na velké dvouválce do V a moje duše si představuje vibrace, vlny točivého momentu a nekonečný klid při pohodlné plavbě krajinou. Protože ale vím, že by mi scházel pocit ostrého výkonu ovládaného pravým heftem, tak jsem stroje vybavené těmito motory zatím nijak neřešil.
Vše se změnilo dnes. Využil jsem webové nabídky Harley Davidson Plzeň k několikahodinovému  testu V-Roda. První pozitivní překvapení mne čekalo v zastoupení HD. Kluci naprosto v pohodě, sami volali před jízdou, zda je vše v pořádku, po mém příjezdu ofotografovali doklady a po složení zálohy na mne čekal připravený můj stroj. To, co následovalo, byla taková smršť zážitků, že se je pokusím shrnout chronologicky.
Po krátkém seznámení s bezklíčovým startem jsem vyrazil. Malé překvapení nastalo v první zatáčce – délka autobusu a válec místo zadní gumy způsobil, že V-Rod padá do zatáčky trochu jinak než moje  Kawa. Všechna ostatní překvapení byla jednoznačně pozitivní – skoro 1300ccm objemu, 123 koni, špičkových 111Nm krouťáku dostupného od nízkých otáček činí jízdu velmi, velmi příjemnou.
Trochu jsem se bál více než 300kg váhy, nejsem totiž žádná gorila, mám 172 cm a 72 kg. S úžasem jsem zjistil, že V-Rod je ovladatelnější a pocitově lehčí než Kawa, nemluvě o nástupu do sedla. Máte pocit, že těch 300 kg leží někde 20 cm nad asfaltem. Nesmíte ho ovšem tlačit do kopce, tam pomůže jen medvědí síla.
Další pozitivní překvapení čekalo po základním seznámení s vlastnostmi stroje. Pochopil jsem, proč je sedlo pilota tak vybráno – takový zátah od nějakých 4000 otáček jsem opravdu nečekal.  A ty zatáčky – kdo zná cestu z Plzně přes Losinou, Nezvěstice, Spálené Poříčí do Brd, nechť ví, že s tímto power cruiserem si užije stejně jako se sport tourerem, jen nástup výkonu nastane dříve. Brzdí pekelně, předek je velmi ostrý a také zadek díky 240 mm zadní gumě je velmi použitelný. Protože nejsem žádný střelec, ABS nezasáhlo.
Spolujezdec díky přemíře výkonu a geometrii není pilotem nijak vnímán. Moje žena byla také příjemně překvapena mírou komfortu na nerovnostech stejně jako já. Jen podélná koryta ve vozovce mohou strojem zacvičit díky šíři zadní gumy, ale při jisté předvídavosti nejde o nic nepříjemného.
Převody – zjistil jsem, že je vše trochu jinak než na mé Kawě. Dlouhá jednička díky objemu a krouťáku nijak neobtěžuje, při kochačce v zatáčkách dvojka – trojka, čtyřka pětka kochačka po rovinkách. Řečeno s klasikem: pane doktore, vy jste se zase kochal. Myslím, že by pan doktor z filmu Vesničko má středisková Škodu 120 za V-Roda rád vyměnil.
Vibrace – příjemně náznakové, navíc mne potěšilo, že při 140km/h, kdy na nejvyšší stupeň moje Kawa začíná trápit pozadí, tak V-Rod  jede jako parník.
Vítr – V-Rod je nekapotovaný, ale díky délce stroje a pozici na pilota při normálních rychlostech téměř nefouká, při 180 km/h to ještě jde, pak je problém se udržet.
Emoce – myslím, že vím, co chci k padesátinám. Kluci v HD, díky.
Pavel Vrba

Posted by admin   @   5 Červenec 2012


Powered by Wordpress   |   Lunated designed by ZenVerse